Čeští občané marně čekají na příspěvek na péči ze Slovenska

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR se již od roku 2015 zabývá případy týkajícími se občanů České republiky, kteří dlouhodobě pracovali na Slovensku a na stáří se vrátili domů. Ačkoli na Slovensku řádně hradili zdravotní a sociální pojištění, tato země jim nebude posílat jejich příspěvek na péči na úhradu sociálních služeb. Slovenská republika je jedinou zemí Evropské unie, která neposílá příspěvek na péči občanům do jiných států, i když na Slovensku jim byl přiznán.

Slovenská republika si u Evropského soudního dvora vymohla, že nemusí vyplácet příspěvek na péči občanům, kteří sice v této zemi platili pojištění, ale jsou občany jiných států a mají trvalé bydliště mimo území Slovenska. NRZP ČR považuje tento krok Slovenska za vychytralost, která je namířena především vůči občanům České republiky, jichž je logicky nejvíce.

Soud mezi Evropskou komisí a Slovenskou republikou se uskutečnil 16. září 2015. Předmětem byla žaloba EU proti Slovenské republice pro neplnění povinnosti na základě článku 258 SFEU, podaná 31. července 2013. Rozsudek, který všechny překvapil, konkrétně bod 61,
(zdroj viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A62013CJ0433), vyloučil  povinnost pro Slovenskou republiku poskytovat mimo jiné peněžité příspěvky na opatrování (jakožto dávky sociální pomoci) do jiných států, a to podle ustanovení čl. 3 odst. 5 písm. a) nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (viz Nařízení ES č. 883-2004_konečné znění.rtf). Toto ustanovení vylučuje z povinnosti poskytovat dávky sociální a léčebné pomoci do jiných států. Právě toto ustanovení bylo důvodem, proč byla žaloba Evropské komise na postup Slovenské republiky zamítnuta. Podle rozsudku nejsou „dávky na opatrování“ dávkami sociálními, ale dávkami léčebné pomoci, což je velmi zvláštní formulace a pro nás těžko pochopitelná.

Pro představu uvádíme dva příklady lidí, kteří se vlivem výše uvedeného rozhodnutí dostali do velmi obtížné životní situace:

„Vybavuji pro svou maminku příspěvek na péči, ale zdá se, že je to nemožné. Mamince je 81 let a její zdravotní stav se tak zhoršil, že už sama nechodí, je inkontinentní a má středně těžkou demenci. Problém je, že přestože je občankou České republiky, má tady i stálé bydliště, tak nemá na příspěvek na péči nárok, poněvadž začala pobírat důchod v čase, kdy se nacházela v bývalém Československu na území Slovenska a byla tam až do rozdělení státu. Tudíž jí byl přiznán důchod s výplatou na Slovensku, a to je kámen úrazu. Česká strana jí příspěvek vyplácet nemůže, protože má hlavní pojišťovnu na Slovensku, a Slovensko příspěvek na péči neposílá do zahraničí. Bez tohoto příspěvku nikde maminku přijmout nechtějí. Přijíždím z práce denně až v 16:20 a nemohu se o ni starat v celodenní péči, často jsem pracovně i několik dní mimo domov. Bylo mi doporučeno, abych zkusila zažádat o výplatu důchodu v České republice, ale i toto mi bylo zamítnuto. Nevím, co dál dělat, a velmi mě trápí, že na jedné straně EU deklaruje, že každý občan EU má nárok na posílání dávky za občanem, ale funguje to zřejmě zcela jinak.“

Druhým příkladem je případ muže, který vyrostl a žil ve Slovenské republice ve smíšené rodině. V současnosti žije v ČR, je invalidou 3. stupně, pobírá invalidní důchod ze Slovenské republiky, dostal průkaz ZTP. Od února 2014 pobíral příspěvek na péči od Úřadu práce (KP Olomouc) a v červenci 2017 mu byl příspěvek odebrán, jelikož VZP je v jeho případě pojišťovnou tzv. výpomocnou a on podléhá předpisům Slovenské republiky. Legislativní odbor Národní rady osob se zdravotním postižením provedl rozbor, zda ÚP v případě odebrání příspěvku na péči postupoval správně, a zjistil následující. ÚP postupoval správně, neboť v daném případě je rozhodující znění rozsudku.

NRZP ČR udělala maximum, aby pomohla těmto občanům. Opakovaně jsme jednali s ministry práce s sociálních věcí, kteří věc řešili se slovenským ministerstvem. Po neúspěchu jsme se obrátili na pana prezidenta Miloše Zemana, aby na setkání s prezidentkou Slovenské republiky požádal o bilaterální dohodu k řešení tohoto problému. Pan prezident tak učinil, ale celá věc opět usnula.

Naposledy jsme na toto téma jednali s panem ministrem Marianem Jurečkou, ale nic není vyřešeno. Jedná se asi o čtyři sta až pět set občanů České republiky, kteří se po rozsudku ESD dostali do neřešitelné situace. Jsou na tom zpravidla velmi špatně, potřebují pomoc, ale protože nemají příspěvek na péči, pomoc nejsou schopni financovat. Jejich důchody jim totiž stačí sotva na skrovné živobytí.

Řešení je jednoduché – změnit zákon o sociálních službách. Stačí vložit do našeho zákona o sociálních službách ustanovení, které umožní, aby výše uvedení občané měli právo být posouzeni na míru závislosti a příspěvek na péči by jim byl vyplácen dle našeho zákona. Takové rozhodnutí však politici zatím nechtějí učinit. NRZP ČR se proto rozhodla, že připraví legislativní úpravu, která bude problém řešit. V nejbližší době má MPSV ČR připravit novelu zákona o sociálních službách. Právě tuto novelu chceme využít a zapracovat do ní řešení ve prospěch občanů, kteří se dostanou do této situace. Dle našich výpočtů by vyplácení příspěvku na péči českým občanům, kteří dlouhodobě žili a pracovali na Slovensku, stálo asi 70 milionů korun ročně. To je v objemu 28 miliard korun, vyplácených ročně na příspěvek na péči, malá částka.