LEGISLATIVNÍ ZMĚNY PROSAZENÉ NRZP ČR

Vážení čtenáři, několikrát jsme informovali o našem úsilí dosáhnout změny zákonů ve prospěch lidí, kteří používají elektrické přístroje na venkovní plicní ventilaci, a změnit zákon o důchodovém pojištění, který neumožňuje přiznat výchovné příjemcům invalidních důchodů. Až budete číst tyto řádky, budou oba naše návrhy s velkou mírou pravděpodobnosti schváleny a platné.

První naše legislativní iniciativa byla zaměřena na novelu zákona o dávkách pro osoby se zdravotním postižením. Jak asi již víte, Poslanecká sněmovna 26. října schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Schválený návrh zákona nově stanoví výši příspěvku na mobilitu, a to na 900 Kč měsíčně. Dále zavádí příplatek příspěvku na mobilitu, a to ve výši 2000 Kč měsíčně pro lidi, kteří používají dlouhodobě zařízení plicní ventilaci.

To znamená, že u těchto lidí bude činit příspěvek na mobilitu 2900 Kč. I když jsme se snažili zvýšit základní sazbu příspěvku na mobilitu ještě více než je oněch schválených 900 Kč, přesto Národní rada osob se zdravotním postižením ČR uvítala schválení tohoto návrhu zákona, a to jednak proto, že dochází k alespoň částečnému přiblížení výše příspěvku ke skutečným nákladům na dopravu pro lidi se zdravotním postižením, kteří běžně nemohou používat veřejnou hromadnou dopravu.

Považujeme za velmi důležité, že Poslanecká sněmovna schválila také zvýšení příspěvku na mobilitu o dalších 2000 Kč měsíčně pro osoby, které dlouhodobě používají zařízení pro plicní ventilaci, bez níž se neobejdou. Tyto přístroje jsou energeticky náročné a pro tuto skupinu lidí se stávají zásadním výdajem za elektrickou energii.

NRZP ČR odhaduje, že počet lidí, kteří budou mít nárok na zvýšený příspěvek o 2000 Kč, je asi 7000. K žádosti o příspěvek bude muset žadatel předložit potvrzení od své zdravotní pojišťovny, že mu zdravotní pojišťovna zapůjčila přístroj na plicní ventilaci. Návrh zákona bude ještě projednávat Senát a předpokládáme, že jeho platnost bude od 1. prosince 2022.

K projednávanému návrhu je třeba dodat, že Národní rada osob se zdravotním postižením předložila návrh na zvýšení příspěvku na mobilitu u lidí, kteří potřebují přístroje na plicní ventilaci ministru práce a sociálních věcí již v lednu letošního roku. Ministerstvo však dalo souhlas s řešením, které jsme navrhli, až v srpnu letošního roku. Je to velká škoda, protože jsme mohli lidem, kteří přístroje na plicní ventilaci používají, pomoci již dříve. Doufejme, že příště bude naše spolupráce rychlejší.

Druhou legislativní iniciativou Národní rady osob se zdravotním postižením je úprava k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle platné a dosud neúčinné úpravy tzv. výchovného náleží zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě jen těm poživatelům starobního důchodu, na který vznikl nárok při získání potřebné doby pojištění (§ 29 odst. 1, 2 a 3 a § 31 zákona o důchodovém pojištění). Poživatelům tzv. transformovaného starobního důchodu, tj. starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu při dosažení 65 let věku (nárok vzniká přímo ze zákona, přiznává se bez žádosti), lze důchod zvýšit za vychované děti jen v případě, že kromě podmínky výchovy dítěte/dětí splní podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To lze zjistit pouze tak, že orgán sociálního zabezpečení posoudí jejich nárok na řádný starobní důchod.

Pokud by podmínky nároku na tzv. řádný starobní důchod splněny nebyly, nebylo by možno výchovné k transformovanému starobnímu důchodu přiznat. A to přesto, že dotčené osoby výchovu dítěte zajistily, ačkoliv jim dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav znemožnil získat potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný starobní důchod. To je samozřejmě nespravedlivé a vytváří se tím nerovnost mezi občany. Výchovné by mělo náležet ke všem starobním důchodům, neboť jeho smyslem je zvýšit úroveň hmotného zabezpečení ve stáří (kterou výchova dítěte mohla negativně ovlivnit) a ocenit tak přínos nového pojištěnce do systému.

V této věci jsme jednali jak s Ministerstvem práce a sociálních věcí, tak také s předsedou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny panem Vítem Kaňkovským. Shodli jsme se, že námi navrhované opatření se jeví vhodné i z hlediska proveditelnosti. Do skupiny osob, jimž bude automaticky přiznáno výchovné od lednové splátky roku 2023, bude díky němu možno zahrnout i cca 46 tisíc poživatelek transformovaného starobního důchodu. U velké části těchto osob totiž nelze na základě údajů obsažených v evidenci ČSSZ jednoznačně určit, zda nárok na výchovné podle platné úpravy mají či nikoliv, protože v minulosti nepožádaly o řádný starobní důchod. Pokud by tyto osoby postupovaly tak, že nyní nejprve požádají o řádný starobní důchod a následně o přiznání výchovného k transformovanému starobnímu důchodu, ale požádaly by rovnou o výchovné k transformovanému starobnímu důchodu, muselo by být rozhodování o přiznání výchovného přerušeno až do vyřešení otázky nároku na řádný starobní důchod (o což by musel klient dodatečně požádat) a pak teprve dokončeno. To lze z procesního hlediska považovat za složité, přičemž současně lze odhadnout, že až dvěma třetinám těchto žen by stejně nebylo možno výchovné přiznat z důvodu nesplnění podmínek pro přiznání řádného starobního důchodu, což je pro poživatele tohoto typu starobního důchodu obtížně vysvětlitelné.

Jako obecné řešení se proto navrhuje novelizovat zákon č. 323/2021 Sb., kterým se schválilo výchovné ke starobním důchodům tak, že se zakotví nárok na výchovné i pro poživatele transformovaného starobního důchodu bez ohledu na to, zda získali potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný starobní důchod. Roční finanční dopad se odhaduje na cca 0,36 mld. Kč. Pokud jde o zvýšení již pobíraných transformovaných starobních důchodů od ledna 2023, toto by dle navrženého opatření mělo proběhnout automatizovaně s tím, že počet vychovaných dětí se stanoví podle údajů evidovaných u jednotlivých poživatelek těchto důchodů v registru obyvatel.

Musím velmi rád přiznat, že tentokrát MPSV ČR s námi spolupracovalo a náš návrh ještě legislativně upravilo a jako poslanecký návrh jej podal pan poslanec Vít Kaňkovský. Než vyjde páté číslo časopisu Mosty, měla by být výše uvedená změna ze zákona schválená. Je to velmi dobře, protože takto jsme pomohli více než čtyřiceti tisícům žen, které budou mít nárok na výchovné k důchodu, které činí 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.