STÁT MUSÍ PODPOŘIT CHRÁNĚNÉ DÍLNY

Práce je pro osoby se zdravotním postižením jednou z nejdůležitějších věcí, která jim pomáhá k integraci do společnosti. Pokud je člověk se zdravotním postižením zaměstnán, tak se velmi přiblíží statusu ostatních lidí, protože je schopen si na sebe vydělat, je schopen si objednat přiměřené služby, zajistit si přiměřené bydlení a podobně. Proto NRZP ČR má jako jednu z hlavních priorit uplatnění lidí se zdravotním postižením na trhu práce. Existují v zásadě dva druhy podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.

První druhem ekonomické aktivity lidí se zdravotním postižením je práce v tzv. chráněných dílnách, to je chráněném zaměstnání. Na těchto pracovištích pracují zpravidla lidé s těžším zdravotním postižením, lidé, kteří mají vzhledem ke svému zdravotnímu handicapu zpravidla nižší produktivitu práce, kteří potřebují pravidelnou asistenci, ale také lidé, kteří nemají odvahu vstoupit na otevřený trh práce. Stát na tuto formu zaměstnávání přispívá několikerým způsobem, ale asi ten nejdůležitější je příspěvek zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením. Příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti je poskytován na každého pracovníka s handicapem.

Druhým způsobem podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením je podpora při práci na volném trhu, kde zaměstnavatelé dostávají určitou podporu na každého člověka s handicapem, kterého zaměstnají. Poskytovaná podpora je však mnohem nižší než v chráněném zaměstnání. Dlouholetá praxe je taková, že podpora na chráněném trhu práce se odvíjí od výše minimální mzdy a tento příspěvek na každého zaměstnance se zdravotním postižením je valorizován. V posledních dvou letech valorizace příspěvku vázne a zaostává za růstem minimální mzdy. Tím se dostávají zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením do velmi obtížné situace. Proto se počátkem měsíce března sešla skupina zaměstnavatelů zaměstnávajících převážně osoby se zdravotním postižením a utvořili velmi volné podpůrné sdružení, jehož součástí je i NRZP ČR.

Společně jsme se dohodli, že prvním naším krokem musí být apelace na vládu, ale i na Parlament, aby konečně realizovaly to, co předchozí vláda slíbila, a sice že vzhledem k růstu minimální mzdy dojde také k valorizaci příspěvku podle § 78a pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 50 % OZP. V přiloženém dokumentu je Memorandum, kterým jsme oslovili předsedu vlády ČR pana Petra Fialu a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku. Zatím máme příslib, že by vláda o této věci měla co nejdříve jednat, a snad se podaří, aby byl zvýšen příspěvek na chráněné dílny. Pokud se tak nestane, lze předpokládat, že v první fázi by mohlo být propuštěno až 10 % všech zaměstnanců v chráněném zaměstnání, to je více než šest tisíc zaměstnanců. NRZP ČR vyvíjí velkou aktivitu, aby se tomu tak nestalo, protože jakákoliv pracovní aktivita vede k tomu, že si člověk může sám sebe vážit, nemá pocit zbytečnosti, navazuje nová přátelství a v neposlední řadě má také prostředky na plnění svých snů.

MEMORANDUM

My, zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % OZP, kteří se neformálně sdružili k obhajobě zájmů zaměstnanců se zdravotním postižením a jejich zaměstnavatelů, se naléhavě obracíme na vládu s výzvou, aby urychleně řešila složitou situaci zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením.

Současná situace ohrožuje úroveň zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením.

Na základě společného jednání dne 3. 3. 2022 v Toulcově dvoře v Praze se zúčastněné zaměstnavatelské svazy dohodly na následujícím požadavku:

Žádáme vládu ČR, aby nenavyšovala minimální mzdu a minimální zaručenou mzdu do doby, než bude vyřešena legislativa upravující nárůst minimální a minimální zaručené mzdy na objektivních principech. Zároveň žádáme o nastavení mechanismu, ve kterém by se výše příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením spravedlivě odvíjela od výše minimální mzdy. Pokud nebude v letošním roce relevantně navýšen příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, hrozí propuštění těchto pracovníků.

Odůvodnění:

Provedením opakovaných průzkumů zaměstnavatelskými organizacemi se potvrzuje, že cca 44 % organizovaných zaměstnavatelů OZP se pohybuje na hranici ekonomické rentability, a pokud by místo navýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením došlo pouze k navýšení minimální a minimální zaručené mzdy, reálně by uvažovali o ukončení podnikání. Naše obavy potvrzuje i Legislativní plán vlády ČR, který na OZP v tomto směru v podstatě nepamatuje. Připomínáme, že poslední úprava příspěvku na zaměstnávání OZP podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se odehrála v roce 2020. Od té doby došlo v ekonomice k řadě změn. Bližší odůvodnění vypracovalo MPSV k návrhu na navýšení příspěvku na zaměstnávání OZP koncem roku 2021.

Pro názornost uvádíme, že náklady na jednu nezaměstnanou osobu zatěžují státní rozpočet částkou cca 31 000 Kč měsíčně. Příspěvek na zaměstnávání OZP, dle údajů MPSV, zatěžuje náklady státního rozpočtu měsíčně na jednu OZP částkou cca 11 070 Kč. Vlastně ani to ne, protože 45 % této částky se vrací zpět do státního rozpočtu ve formě zákonných odvodů, a částka poskytnutá státem se tak sníží na 6 088 Kč měsíčně na jednu OZP. To není ani 20 % nákladů státu na jednoho nezaměstnaného.

 Komora zaměstnavatelů zdravotně postižených, z.s., NRZP ČR a dalších osm zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP