Výchovný evergreen

Také jste to doma slýchali?  Chceme pro tebe to nejlepší, chceme, aby z tebe něco bylo, děláme to všechno pro tebe a čeho jsme se dočkali? Ničeho si nevážíš …

No jistě, je to přeci rodičovský evergreen, který přežívá z generace na generaci a ač jsme tyto věty z duše nenáviděli, přeci jen nastanou ve výchově našich dětí chvíle, kdy je i my vyřkneme směrem ke svým potomkům.
Je to logická reakce na absolutní změnu chování našich dětí, na změnu, kdy se naše milovaná, roztomilá a poslušná dítka mění před očima k nepoznání. Najednou jim není nic dobré, mají na všechno svůj vlastní názor a jak jinak – zcela odlišný než my, a ještě ke všemu jej dávají hlasitě najevo, stále protestují, nebo se něčeho dožadují!  Je mnohdy těžké zachovat klid a rozvahu, když naše dítě jen oponuje, neguje veškerou naši snahu o dialog a vše kritizuje. Najít vhodný způsob komunikace je velmi obtížné a individuální. Samozřejmě záleží na osobnostech rodičů a nemalou roli v tom hraje i celková nálada v rodině. Veškeré rodičovské úsilí má jeden společný cíl a to zdravé, spokojené dítě, které se ve světě neztratí. Fajn, ale je nutné se zamyslet nad tím, co je opravdu důležité a nenechat se pohltit, či dokonce odradit hádkami a malichernými spory. Bude určitě prospěšnější a důležité někdy akceptovat jiný vkus v oblékání, barvě vlasů, či v hororovém hudebním žánru, který aktuálně vyznávají naše děti než to řešit s horkou hlavou formou zákazů, příkazů a rozbrojů. Je třeba se na tyto situace podívat s nadhledem, neboť nejde o život a především, vkus našich dětí se ještě několikrát změní, než dospějí. Totéž se vztahuje i ke škole a studijním výsledkům. Je přeci pochopitelné, že chceme, aby se naše děti měly lépe než my, je pochopitelné, aby měly lepší vzdělání, aby toho více dokázaly, ale snažme se jim v tom jen pomáhat, rozvíjet jejich záliby a dovednosti, ne je nutit a už vůbec ne prosazovat svoje vlastní ambice. Každé dítě je jiné, každý člověk je jiný, a to je dobře. Někdo se bude cítit dobře v truhlářské dílně a byl by nešťastný v kanceláři a jiný zase naopak. Je tedy určitě žádoucí být pro své dítě od určitého věku spíše průvodcem a rádcem než přísným vychovatelem. Dialog je ve výchově tou nejlepší cestou.