Navýšením příspěvku na bydlení se snaží vláda kompenzovat postiženým domácnostem inflaci a zdražování energií. Právě tímto zvýšením získá nárok na příspěvek na bydlení mnohem více lidí.

O dávku může požádat každá domácnost, jejíž náklady na bydlení včetně nájmů, energií, vodného a stočného a služeb s obýváním bytu souvisejících činí mimo Prahu více než 30 procent jejích příjmů. V Praze je to dokonce 35 procent.
Vzhledem k tomu, že tato dávka není neomezená, nárok na ni je vymezen tak zvanými normativy.
Jedná se o státem stanovené předpokládané výdaje na bydlení u jednotlivých domácností podle toho, kolik v nich žije osob a kde bydlí. Předpokládá se, že čím je menší domácnost, tím jsou nižší také náklady.
V případě, že má žadatel vyšší náklady na nájmy a energie, nad stanovené normativy, není k výdajům nad tuto hranici brán zřetel.

Další věc, která je posuzována je, kdo o podporu na bydlení žádá, zda žadatel žije v nájmu či podnájmu, nebo vlastním či družstevním bydlení.
U nájemního bydlení vzrostly namísto dosavadních 6746 až 22 495 korun na 11 246 až 24 995 korun.
Ve vlastním či družstevním obydlí pak vzrostly ze 6232 až 14 368 korun na 8732 až 16 368 korun.

Výše příspěvku

se vypočítává tak, že se od skutečných nákladů na bydlení (nebo normativních nákladů, pokud jsou nižší než ty skutečné) odečte čistý příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, v Praze 0,35. Výsledná částka pak dává měsíční výši příspěvku na bydlení.
Růst normativů neznamená, že se všem příjemcům příspěvek na bydlení automaticky zvýší. Pokud už z něj nyní někdo dostává proplaceny všechny uznatelné výdaje na bydlení převyšující 30 procent jejich příjmů, v Praze 35 procent, zůstane pro ně dávka na stejné úrovni jako nyní.
V tom případě se to bude týkat pouze těch, kteří dostávají proplaceno méně, než normativa stanoví, nebo lidí, kterým vznikl nárok nově.


Jak si o příspěvek na bydlení požádat a co je k tomu potřeba

K žádosti je nutné doložit čisté příjmy i náklady na bydlení. Za příjem se pokládá například mzda ze zaměstnání, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, z nájmu, nemocenská, důchod, podpora v nezaměstnanosti, přijaté výživné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě atd.
Za příjem se naopak nepovažuje příjem u nezaopatřených dětí, například brigáda.
O příspěvek na bydlení je možné zažádat osobně na příslušném Úřadu práce, nebo prostřednictvím webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí na mpsv.cz/zadost-o-prispevek-na-bydleni, kde také naleznete podrobné informace a pokyny. 
Zde je však nutné přihlášení prostřednictvím elektronické identity občana.

 

Od 1. října 2022 se prokazují náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně !

tedy za první a třetí čtvrtletí kalendářního roku pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí a příspěvek na bydlení se vyplácí po období šesti měsíců ve stejné výši.

Neváhejte využít pomoc Úřadu práce ČR!

 

Může se vám také líbit